Novinky v pravidlech od 1. 1. 2022 – předjíždění cyklistů a další změny

8. října vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona č. 361/2000 Sb. pod číslem 365/2021 Sb., která od 1. 1. 2022 upravuje některé změny v pravidlech silničního provozu. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější z nich.

1. Předjíždění cyklistů a odstup od nich

Jak už jsem psal v článku zde: http://automotonet.cz/pravidla-silnicniho-provozu/odstup-od-cyklistu-15m-je-to-k-necemu-dobre/, budou od 1. 1. 2022 platit kontroverzní pravidla pro předjíždění cyklistů v podobě povinnosti dodržet při předjíždění odstup alespoň 1,5 metrů.

Přesně bude znít toto pravidlo takto:

„Při předjíždění cyklisty je řidič motorového vozidla povinen dodržet bezpečný boční odstup. Bezpečným bočním odstupem při předjíždění cyklisty se rozumí vzdálenost mezi nejbližšími okraji motorového vozidla, přípojného vozidla nebo nákladu a jízdního kola, přívěsného vozíku nebo cyklisty nejméně 1,5 m. V místě s nejvyšší dovolenou rychlostí nepřevyšující 30 km.h^-1 je vzdálenost bezpečného bočního odstupu při předjíždění cyklisty podle věty druhé nejméně 1 m.“

Jak patrno, za normálních okolností má být dodržen odstup 1,5 metru a tam, kde platí 30 km/h, (připravuje nás snad někdo na něco) 1 metr.

K smysluplnosti tohoto opatření jsem se vyjadřoval už v článku uvedeném shora. Jsem vášnivý cyklista, ročně najedu na kole polovinu kilometrů, které najedu v autě, ale tohle jako přínosné nevidím. Je to jen další ukázka toho, jak právo fungovat nemá, když se předkladatel této novely snaží v zásadě uzákonit slušnost a ohleduplnost a dělá to takto vyspecifikovanou kazuistikou, která (jako obvykle) bude místy nesplnitelná, nepřiměřená nebo přehnaná.

Takto právo, dle mého názoru, fungovat nemá. Co je v dané situace vůči cyklistovi slušné, přiměřené a ohleduplné, závisí na mnoha okolnostech, které zákon popsat nemůže. Ostatně ani k tomu neslouží. To má být na posouzení a uvážení jednotlivých účastníků silničního provozu, protože to tak stejně skončí s ohledem na to, že policisté nemohou být a nebudou všude (vcelku logicky). A jestli má takové ustanovení působit „výchovně“ a edukačně, tak v tom případě už v zákoně nemá vůbec co dělat. Od toho může být informační kampaň a ne zákon.

Prokazovat a měřit porušení tohoto pravidla bude složité, vymahatelnost tohoto ustanovení bude proto velmi nízká. Přinos bezpečnosti provozu minimální.

2. Zákaz jízdy opilých „cyklistů“/“šlapačů pivních kol

Další ukázkou velmi špatné legislativní práce v této novele je nové ustanovení 9, odst. 7, které zní takto:

„Přepravovaná osoba, která se může aktivně podílet na jízdě vozidla (zejména šlapáním, bržděním, negativním ovlivňováním rovnováhy vozidla a obdobným způsobem), nesmí během jízdy a bezprostředně před jejím zahájením požít alkoholický nápoj nebo užít jinou návykovou látku nebo zahájit jízdu v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky, kdy by mohla být ještě pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky; pro posouzení ovlivnění přepravované osoby dle této věty jinou návykovou látkou se použije § 5 odst. 2 písm. b) obdobně. Přepravovaná osoba podle předchozí věty je povinna podrobit se na výzvu policisty, vojenského policisty, zaměstnavatele, ošetřujícího lékaře nebo strážníka obecní policie vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou.“

Lámete si hlavu nad tím, k čemu tohle ustanovení je?

Je to specifická kazuistika mířící na „pivní kola“ – viz profilový obrázek. Já sice souhlasím s tím, že v tomhle vyrazit do centra Prahy (a že jsem takové blázny viděl) v notně podroušeném stavu (u té jízdy pijí rovnou pivo) je na pár facek, ale proč tak složité ustanovení?

Pivní kolo sice má některé specifika oproti standardnímu kolu (všichni to kolo plně neovládají a většina jen šlape), ale za mne nebyl absolutně žádný problém postihnout za přestupek všechny, co se jakkoli podílí na řízení nebo jízdě tohoto kola už na základě stávající právní úpravy. Stejně je za stávající úpravy možné postihnout opilého parťáka na tandemu, co taky „jenom“ šlape, takže tato úprava je naprosto nadbytečná a jen zapleveluje zákon překombinovanou definicí, když bylo možné v pohodě použít stávající pravidla.

3. Změny v projednání objektivní odpovědnosti provozovatel za přestupek (tzv. SPRDEL)

Novela reaguje na některé únikové metody při projednávání přestupků provozovatelů vozidel za porušení pravidel spáchaných řidiči jejich autem.

Jak známo, za některé přestupky je odpovědný provozovatel vozidla, resp. se na něj tato odpovědnost přenáší ve snaze kontrovat obraně obviněných, kteří využívají svého práva nevypovídat.

Novinky jsou v této novele dvě:

Tou první je prodloužení lhůty na zaplacení „určené částky“ (čti „odpustku“) z 15 dnů na 30. Patnáctidenní lhůta asi kazila kasírování (lidi to nestihli), tak se prodlužuje, aby se „stihlo“ vybrat.

Druhou změnou je stavění promlčecích dob v případě, kdy se o téže věci vede řízení proti řidiči nebo proti provozovateli. Používanou taktikou pro dosažení promlčení asi bývalo to, že provozovatel uvedl řidiče, ale tomu se to nepodařilo prokázat, přičemž takto mohl „ládovat“ úřadu řidičů i víc a věc zdržet. Totéž pak obráceně, tj. doba, po kterou se stíhal provozovatel, který se z odpovědnosti nakonec vyvinil, se nepočítá do promlčecí doby případného řidiče.

Celkově je to snaha zase utáhnout šrouby a „zalepit“ další cestičky, které se používaly v rámci obhajoby.

Tomáš Beran