Pravidla silničního provozu jsou primárně upravena v zákoně č. 361/2000 Sb. (dále jen „Zákon“).
Tento zákon hned v úvodním ustanovení §1, písm. a) stanoví:
„Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje … … a) práva a povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích1)…“
Poznámka pod čarou v závěru tohoto ustanovení odkazuje na zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, z čehož vyplývá, že pravidla silničního provozu podle Zákona platí pouze na pozemních komunikacích tak, jak jsou tyto definovány v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
Pozemní komunikace pak zákon č. 13/1997 Sb. definuje v §2 takto:
„(1) Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti.
(2) Pozemní komunikace se dělí na tyto kategorie:
a) dálnice,
b) silnice,
c) místní komunikace,
d) účelová komunikace.“
U dálnic, silnic a místních komunikací nevzniká mnoho problémů s jejich identifikací jako pozemních komunikací, ale větší komplikace někdy vzniká u identifikace účelových komunikacích.
Účelové komunikace jsou definovány v §7 zákona č. 13/1997 Sb. takto:
„(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.
(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.“
Co se účelových komunikací a jejich identifikace týče, existuje řada soudních rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i Ústavního soudu, které se vyjadřovaly k tomu, jaké všechny podmínky musí být splněny pro to, aby se o (veřejně přístupnou) účelovou komunikaci jednalo, nicméně pro účely posouzení, zda se jedná o pozemní komunikaci z hlediska platnosti pravidel silničního provozu, bych doporučil jako základní hledisko vzít to, zda je taková komunikace jako účelová komunikace vedena v pasportu pozemních komunikací místně příslušného obecního úřadu, případně doplňkově zda jako taková byla stavebně-technicky schválena, povolena a zkolaudována.
Obecně tedy platí, že pravidla silničního provozu platí JEN na pozemních komunikacích, tzn. mimo ně neplatí. To má řadu zajímavých implikací, na které se podíváme příště, kde si řekneme, co pozemní komunikací naopak není a tedy kde pravidla naopak neplatí.
Tomáš Beran
Přidejte odpověď