Pravidla silničního provozu dle zákona č. 361/2000 Sb. – kde NEplatí pravidla silničního provozu? – Část II.

Co pozemní komunikací naopak není a kde pravidla neplatí?

  • místo ležící mimo pozemní komunikaci
  • podzemní parkoviště a garáže
  • zpevněné plochy v budovách (stavbách), zpevněné plochy na zahradách apod.

Místo ležící mimo pozemní komunikaci:

  • zákon č. 361/2000 Sb. („Zákon“) s tímto pojmem pracuje, ale nikde jej nedefinuje
  • v dřívější vyhlášce 99/1989 Sb. existoval obdobný pojem „místo ležící mimo silnici“, který byl definován jako:

pozemek, garáž, parkoviště, čerpací stanice, tovární, nádražní a letištní prostory, obratiště tramvají apod.

  • není jednoznačné, do jaké míry lze tuto definici přenést na výklad definice pojmu „místo ležící mimo pozemní komunikaci“
  • podle mého názoru se z hlediska historického výkladu nabízí tuto definici přenést i na tento pojem
  • z toho by plynulo, že garáže, parkoviště, čerpací stanice a podobné plochy jsou takovým místem ležícím MIMO pozemní komunikace a pravidla silničního provozu tam tedy neplatí

Podzemní parkoviště a garáže:

Jsem toho názoru, že podzemní parkoviště, garáže, podzemní garáže a podobné plochy nespadají pod definici pozemní komunikace dle zákona č. 13/1997 Sb. a/nebo jsou rovněž místem ležícím mimo pozemní komunikace, tudíž pravidla silničního provozu na nich neplatí.

Zpevněné plochy v budovách, zpevněné plochy na zahradách, pole, louky apod.

Výše popsané druhy ploch také nesplňující definici pozemní komunikace a pravidla silničního provozu se na nich tedy neaplikují.

Jaké jsou důsledky toho, že konkrétní plocha není pozemní komunikací?

  • Zákon se na ně nevztahuje se všemi z toho plynoucímu důsledky
  • neplatí tam pravidla silničního provozu
  • nelze se tam dopustit dopravního přestupku ve smyslu ust. §125c Zákona (dikce „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích
  • neexistují požadavky na řidičské oprávnění atd.
  • odpovědnost za škodu ale není vyloučena
  • odpovědnost za trestný čin (např. ublížení na zdraví, jízdu pod vlivem alkoholu) není vyloučena.

Z hlediska odpovědnosti za dopravní přestupky je tedy nutné zkoumat, zda k předmětnému jednání došlo na pozemních komunikacích nebo ne a podle toho dále postupovat.

V každém případě však lze uvést, že z právního hlediska je daná problematika nejednoznačná, roztříštěná a nesjednocená judikaturou.

Tomáš Beran

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*