Nákup ojetého vozidla – základní právní postup z pohledu kupujícího – část III.

Ve třetím článku na toto téma se podíváme podrobněji na problematiku rizik kupujícího spojených s nabytím vozidla.

  1. Auto je kradené

Noční můrou kupujícího je nákup vozidla, které bylo ve skutečnosti odcizené a kupující to nevěděl. Častější jsou tyto případy v souvislosti s nákupem vozidla ze zahraničí, u kterého si kupující může hůře zkontrolovat původ vozidla, nicméně setkat se s takovou situací může člověk i v tuzemsku.

Základní kroky, které by kupující před podpisem kupní smlouvu měl udělat, jsou následující:

  • prověřit si ve veřejně dostupných rejstřících, jestli vozidlo není evidováno jako odcizené (stačí zadat do vyhledávače slova „databáze odcizených vozidel“);
  • zvážit využití některé z placených služeb, jejichž předmětem je prověření právního/nabývacího titulu k vozidlu;
  • nechat si od prodávajícího předložit jeho nabývací/právní titul (obvykle kupní smlouvu);
  • zkontrolovat údaje v technickém průkazu a jejich soulad s nabývacím titulem prodávajícího;
  • zkontrolovat soulad údajů na vozidle (např. VIN) s údaji v technickém průkazu;
  • pokud prodávající jedná na základě plné moci, kontaktovat přímo vlastníka a ověřit si, že vlastník vozidla skutečně zmocněnce k prodeji zmocnil.

Výhodou kupujícího je to, že pokud je v dobré víře, že vozidlo nabyl od oprávněného vlastníka (taková dobrá víra plyne např. z kroků popsaných shora; minimálně pak z absence některých podezřelých skutečností jako je nejasný původ, chybějící doklady apod.), pak nabude vlastnické právo i k odcizenému vozidlu (občanský zákoník více chrání dobrou víru kupujícího před vlastnickým právem poškozeného (§1109 občanského zákoníku).

Toto platí ale jen v případě, že prodávající je podnikatel (typicky autobazar), tzn. toto neplatí, pokud kupujete auto od jiného člověka-nepodnikatele. V takovém případě vás dobrá víra nechrání a vozidlo musíte vrátit jeho vlastníkovi (a domáhat se náhrady škody po „prodávajícím“). V těchto případech je o to více nutné lustrovat původ vozidla, aby člověk předešel případným problémům.

2. Prodávající s autem způsobil škodu

Odpovědnost provozovatele (vlastníka) za škodu způsobenou provozem konkrétního vozidla nepřechází na nabyvatele vozidla, tzn. pokud prodávající způsobil s vozidlem před prodejem škodu, odpovídá za ni, i kdyby následně vozidlo převedl.

Nemůže se tedy stát, že by byla škoda vymáhána po novém vlastníkovi (provozovatel). Důležité ale je mít řádně podepsanou kupní smlouvu, aby bylo jasné, kdy došlo ke změně vlastnictví.

3. Prodávající spáchal přestupek

Obdobně to platí i u objektivní odpovědnosti provozovatele. Pokud vlastník vozidlo prodává, tak odpovědnosti za přestupky (překročení rychlosti a parkování) spáchané jeho vozidlem se zprostí, až podáním žádosti o změnu vlastnictví v Registru vozidel.

Pokud by se kupujícímu stalo, že by na něj jako na nového majitele přišla výzva k úhradě určené částky vztahující se k přestupku spáchanému před přepisem vozidla na něj, je za takový přestupek odpovědný prodávající a tuto skutečnost by kupující měl sdělit úřadu, který mu výzvu zaslal.

Tomáš Beran

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*