Je tomu několik let, co se vzedmula vlna „lidového“ rozhořčení nad tím, jak se partička českých majitelů supersportovních aut rozhodla, že uspořádá takový závod svých aut, který by začal v Praze a pokračoval dále po českých dálnicích do Německa a dále. „Spravedlivé“ rozhořčení s velkou chutí přiživovala média, protože „zahrát“ na strunu závisti a nenávisti vůči „zbohatlíkům“ je přeci tak snadné.
Zákaz závodů obecně:
Zákonodárce současně nelenil, a když viděl, s jakou lehkostí „zpacifikovala“ účastníky „závodu“ německá policie a jak naopak těžko se tuzemským ochráncům zákona dařilo najít na účastníky této akce něco jiného než překročení rychlosti, zapracoval do zákona o provozu na pozemních komunikacích nový zákaz, který zní takto:
§ 47a
Zákaz účasti na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích
Řidič nesmí na dálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlo k účasti na sportovních a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost silničního provozu, nejde-li o akce pořádané v souladu s rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání pozemní komunikace podle jiného právního předpisu.
Jak patrno, tato formulace je velmi obecná, což se sice na jednu stranu může jevit jak výhoda pro policisty, že budou moci obsáhnout „cokoliv“, na druhou stranu je to ale spíš nevýhoda, protože taková definice může v rámci soudní interpretace být vyhodnocena úplně jinak, případně neurčitost definice může snadno způsobit její nevymahatelnost.
Definice má problém také v tom, že nestačí se té akce zúčastnit, ale musí se rovněž prokázat, že takovou akcí by mohla být ohrožena bezpečnost silničního provozu. Ani tady zákonodárce policistům práci neusnadnil, protože se bude těžko dokazovat „co by kdyby“. Jak bude policista prokazovat, že by k takovému ohrožení mohlo dojít? Ostatně policisté se dnes při projednávání přestupků s prokazováním nebezpečnosti také neobtěžují, takže proč by to najednou mělo být schopni zvládnout zde. Policisté znají ve své zúžené argumentaci (jak praxe ukazuje) jen jednu poučku: „rychle=nebezpečně“, ale tady si s ní nevystačí, protože musí prokázat, v čem by to ohrožení mělo konkrétně tkvět.
Další problém této definice je navíc i v tom, že se velmi obtížně bude dokazovat konkrétnímu řidiči, že se takové akce opravdu zúčastnil a účastní. Ostatně ani definice sportovní akce není jednoznačná a definice „podobné“ akce už je zcela neurčitá.
Jistě, řidič může nabídnout indicie (účast na startu, nápisy na vozidle prokazující příslušnost k závodu, video na Youtube apod.), že se takové akce účastní, ale dokazování na straně policie může být velmi složité (tak to dopadá, když zákonodárce musí za každou cenu reagovat na lidovou poptávku a už nedomýšlí vymahatelnost takové povinnosti).
Zákaz organizovaně (avšak nelegálně) závodit s ostatními v provozu tedy sice existuje, jeho vymahatelnost je ale pofiderní.
Nástroje policistů proti závodníkům:
A co mohou policisté vlastně dělat, když už takového závodníka přistihnou?
Inu, i tady se náš zákonodárce shlédnul a nechal inspirovat v zahraničí, když stanovil v §118a, odst. 2, písm. d) zákona o provozu na pozemních komunikacích toto:
„Policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích zabránit v jízdě motorovému vozidlu použitím technického prostředku nebo odtažením vozidla, jestliže je důvodné podezření, že vozidlo bylo užito v rozporu s § 47a.“
Pokud tedy policista má důvodné podezření, že se jedná o vozidlo závodníka, může mu dát „botičku“ nebo jej nechat odtáhnout. To jsou samozřejmě dost zásadní omezení vlastnického práva k vozidlu a policista si musí dát pozor, aby byl schopen to své důvodné podezření řádně zargumentovat.
V opačném případě totiž vystavuje Českou republiku, a v rámci regresu i sebe až do čtyřapůlnásobku svého průměrného výdělku, riziku uplatnění nároku na náhradu škody.
Nicméně, do dnešního dne snad nebyl zdokumentován jediný případ, kdy by se to ustanovení použilo. Účastníci závodu své akce začali asi poněkud méně okatě medializovat a závodí si v klidu dál.
A co ostatní řidiči?
Závěrem lze poukázat na zajímavou implikaci výše uvedeného zákazu, který se týká „všech řidičů vozidel“. Vozidlem je i totiž např. i jízdní kolo. Pokud se tedy partička cyklistů rozhodne dát si na veřejné komunikaci závod, mohli by se snadno dostat pod dosah výše uvedeného zákazu.
Sportovní akce to je, a pokud pojedou v pelotonu (což obecně nesmí), kde se budou vzájemně předjíždět a tvořit tak nebezpečný špunt na silnici, hned by bylo možné dovodit, že je taková akce nebezpečná a ohrožuje bezpečnost provozu. Jen si nedovedu moc představit, jak policie ta kola „odtahuje“ nebo na ně dává „botičku“. Postihnout by ale partičku cyklistů šlo obdobně jako skupinku petrolheadů závodících na dálnici.
Tomáš Beran
Přidejte odpověď