Velkou pozornost před určitou dobou (a to zejména v centrech turisticky často navštěvovaných měst) vyvolala „invaze“ různých SEGWAYů a jiných podobných přepravních zařízení, přičemž hned se objevily diskuse, co to vlastně je a jaké povinnosti mají plnit jejich řidiči.
První zásadní otázkou je, jestli jeho řidič je řidičem nebo není. Odpověď je dle mého názoru jednoznačná v tom, že osoba daný prostředek řídící je řidičem motorového vozidla, protože tento přepravník jednoznačně splňuje definici motorového vozidla (jedná se o nekolejové vozidlo poháněné vlastní pohonnou jednotkou). Určitě se neztotožňuji s názory, že jeho řidič je ve skutečnosti chodcem. Dané prostředky totiž určitě nelze považovat za motorové vozíky pro invalidy. Jestliže je tedy jeho řidič řidičem, tak to pro něj má řadu důsledků (zákaz telefonování za jízdy, zákaz jízdy pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek apod.).
Už v době, když žádná právní úprava této problematiky neexistovala, jsem podporoval názor, že dané prostředky nesmí jezdit po chodníku, ale že patří jako ostatní motorová vozidla na silnici (ostatně kola a koloběžky musí taky na silnici, a to nemají motor). Do zákona č. 361/2000 Sb. nově zapracované ustanovení §60a to upravuje skutečně šalamounsky, když stanoví, že tyto přepravníky smí na chodník nebo stezku pro chodce či cyklisty, ale jen pokud jedou rychlostí chůze.
Z toho plyne, že jedou-li rychleji, musí na silnici, ale ust. §53, odst. 9 zákona se k nim v takovém případě chová jako k chodcům, tzn. musí jet u levého kraje, což vůbec nedává smysl (když jedou rychleji a musí na silnici, proč nejedou vpravo jako kola?). Samozřejmě nikdo neví, co je to rychlost chůze a jsem zvědav, jak si s tím policisté při výkladu poradí.
Při přejíždění vozovky si řidič musí počínat obdobně jako chodec (přejíždět na přechodu, pokud je blízko; přejíždět jen kolmo).
Řidič smí užít vyhrazeného pruhu pro cyklisty a pokud jej používá nebo používá stezku pro cyklisty, tak si musí počínat jako cyklista (jet vpravo a vždy za sebou).
Obec může nařízením vymezit na svém území místa, kde je provozování osobního přepravníku na chodníku, stezce pro chodce, stezce pro chodce a cyklisty, na odděleném pruhu pro chodce na stezce pro chodce a cyklisty, na pěších a obytných zónách nebo vozovce zakázáno.
Tomáš Beran
Přidejte odpověď