Zipování – nezipování
Jakkoli jsem o zipování psal už několik článků, dotazy v Právní poradně ukazují, že ohledně některých situací stále vznikají určité nejasnosti, tj. zejména není vždy řidičům jasné, kdy toto pravidlo platí a kdy už ne.
Jako příklad bych vzal dnes situaci, na kterou se ptal jeden ze čtenářů a která vypadá např. takto:
Je to situace, kdy jeden pruh vede např. rovně a druhý je odbočovací (zde vlevo). Představme si nyní situaci, kdy v pravém pruhu je souvislá kolona aut, která se např. utvořila z důvodu poruchy semaforu, který je od tohoto místa dalších x-set metrů, a řidič, který až dosud jel v levém pruhu, který byl před touto křižovatkou dlouho taky pruhem, který vede rovně, ale změnil se zde na odbočovací, chce přejet do pravého, protože potřebuje křižovatkou jet rovně.
Pokud ale v pravém pruhu bude kolona, bude mít takový řidič právo na to být puštěn v rámci zipování?
Nebude.
Nebude, protože zipování podle §12, odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. se vztahuje jen na případy, kdy tento levý pruh (v tomto případě) přestane být průběžným pruhem a současně je v obou směrech souvislá kolona vozidel a vozidla tedy jedou v tzv. souběžné jízdě.
Jakkoli definice průběžného pruhu není v tomto ohledu dostatečně jednoznačná, pak i kdybychom přijali názor, že ten levý pruh už průběžným není (protože v původním směru bez odbočení, jak jeho definice vyžaduje, nepokračuje), vyžaduje zipování kolony vozidel v obou směrech, což v případě jednoho vozidla nebo několika málo vozidel splněno nebude.
V tomto případě tedy na pravidlo zipu nedoporučuji spoléhat, protože vynucené přejetí do pravého pruhu a srážka s vozidlem v něm by mohlo být vyhodnoceno jako porušování pravidel o přejíždění z pruhu do pruhu.
Tomáš Beran
Přidejte odpověď