Jednou z velmi nebezpečných situací, při kterých dochází i k úmrtí, je situace, kdy jedno vozidlo předjíždí jiné a předjížděné vozidlo začne odbočovat doleva. Zejména při střetu s motorkou patří taková situace mezi životu ohrožující a jedná se o jednu ze základních situací, kterých se motorkáři musí nutně vyvarovat.
Kdo je viníkem v případě takové nehody, záleží na mnoha okolnostech, protože zde dochází ke středu dvou povinností:
- nepředjíždět odbočující vozidlo – §17, odst. 5, písm. e) zákona č. 361/2000 Sb. a
- neohrozit vozidla za sebou při odbočování – §21, odst. 1 č. 361/2000 Sb.
㤠17
(5) Řidič nesmí předjíždět
e) dává-li řidič vpředu jedoucího vozidla znamení o změně směru jízdy vlevo a není-li možné předjetí vpravo podle odstavce 1 nebo předjetí v dalším volném jízdním pruhu vyznačeném na vozovce v tomtéž směru jízdy.
§ 21
(1) Při odbočování na křižovatce nebo na místo ležící mimo pozemní komunikaci musí řidič dávat znamení o změně směru jízdy; při odbočování nesmí ohrozit řidiče jedoucí za ním a musí dbát zvýšené opatrnosti.“
Daná problematika byla už řešena i soudy, kde Nejvyšší soud uvedl:
„Obviněný musel v dané situaci věnovat pozornost také bezpečnému odbočení vlevo najetím na úzký most a účelovou místní komunikaci, když předtím zkontroloval situaci za vozidlem a motocykl nezaregistroval, přičemž na všechny tyto úkony měl do střetu obou vozidel časový interval pouze 4,7 sekundy a až od tohoto časového okamžiku mohl podle znalce motocykl za sebou spatřit. Při odbočování v takové situaci nelze po řidiči požadovat, aby neustále kontroloval pouze situaci za vozidlem (viz též 5 Tdo 10/2008). Významnou okolností je také samotná nepovolená rychlost motocyklu řízeného poškozeným, kterou soud uvádí ve skutku jako nejméně 57 km/hod. Podle znalce ale rychlost motocyklu byla 57 až 63 km/hod., přičemž nelze v neprospěch obviněného uvádět pouze nejnižší hodnotu tohoto rozmezí.“
„Z hlediska hodnocení míry zavinění dopravní nehody tak soud I. stupně jednostranně přihlížel pouze k ustanovení § 21 zákona o silničním provozu a tedy k porušení zákonných povinností pouze na straně obviněného, přičemž také neučinil jasné skutkové zjištění ohledně otázky dávání znamení o změně směru jízdy vlevo, ač jde o otázku podstatnou. V návaznosti na to pak vůbec neřešil míru zavinění dopravní nehody na straně samotného poškozeného a dodržení jeho povinností vyplývajících z ustanovení § 17 téhož zákona, přičemž ani odvolací soud toto pochybení nenapravil.“
Celkově jsou závěry soudu pro nás jako pro řidiče následující:
- pokud odbočující dal včas znamení o změně směru jízdy a přesvědčil se přiměřeným způsobem o situaci za sebou, neporušil žádnou ze svých povinností a viníkem nehody být nemůže;
- pokud existují pochybnosti o tom, jestli obviněný své povinnosti neporušil (např. je sporné, jestli blikal nebo ne), musí být tato skutečnost vyložena ve prospěch obviněného.
Samozřejmě pro motorkáře platí, že bez ohledu na to, jestli někdo bliká nebo ne, tak v křižovatce se zásadně nepředjíždí.
Tomáš Beran
Přidejte odpověď