V nedávné době jsem četl jeden článek o případu silniční kontroly, při které bylo zastaveno policisty vozidlo, jehož řidička byla (předpokládám) podezřelá ze spáchání nějakého přestupku. V souvislosti s kontrolou řidičky byla k prokázání totožnost vyzvána i spolujezdkyně této řidičky. Ta nevyhověla a celé to poněkud vyeskalovalo nasazením pout a odvozem na služebnu.
Detaily daného případu neznám, ale chci se soustředit jen na tu možnost vyzvat k prokázání totožnosti i ostatní osoby jedoucí v autě, tj. i ty, které neřídily.
Rovnou úvodem řeknu, že oprávnění policistů ke kontrole totožnosti je v zákoně o Policii České republiky formulováno tak široce, že najít důvod k předložení občanského průkazu najde policista vždycky.
Podle §63 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, má policista právo požadovat prokázání totožnosti např. i v následujících případech:
- předmětná osoba je podezřelá z přestupku nebo
- předmětná osoba se zdržuje v blízkosti místa, kde k přestupku došlo.
Pokud policisté zastaví auto, protože podezírají řidiče z přestupku, pak „všichni okolo“ jsou automaticky potenciálním předmětem kontroly totožnosti, protože se v blízkosti místa, kde k přestupku došlo, dost určitě „zdržují“.
Nebo stačí mít jako spolucestující „řeči“ nebo neuposlechnout výzvy policisty v souvislosti s probíhající kontrolou a hned se může jednat o přestupek proti veřejnému pořádku, což dává policistovi právo zjišťovat totožnost. Přestupku se totiž např. dopustí ten, kdo neuposlechne výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci (policista např. vyzve spolucestující, aby z auta vystoupili) nebo zneváží postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci (stačí mít pár uštěpačných poznámek a je to). A to může být při takové kontrole a nervech na pochodu u obou stran jedna dvě. A i kdyby spolujezdec seděl jako pěna, tak vždy jej lze vyzvat k prokázání totožnosti právě kvůli přestupku řidiče (viz shora).
Tím chci říct, že vést s policisty boj ohledně oprávnění ke sdělení totožnosti mi přijde jako dopředu prohraná záležitost. Stačí, aby si dali jen trochu záležet a bez problémů to zdůvodní.
A ne že by to zdůvodňovat nemuseli, což jim ukládá §13 téhož zákona:
„Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.“
Odůvodnění v popsaném případě ale bude snadné. Stačí sdělit, že podezírají řidiče z toho či onoho přestupku (je jedno, jestli se mu vina nakonec prokáže nebo ne) a už mohou zjišťovat totožnost i spolucestujících. A klást v takovém případě odpor, je, s prominutím, blbost, protože v tu chvíli už je policista oprávněn takovou osobu (která se neidentifikovala) předvést a ta když se brání, tak omezit na osobní svobodě (např. spoutat) a dát i do cely. A já bych řekl, že to za to rozhodně nestojí.
Tím vůbec nechci říct, že je v pořádku, že by policisté měli zneužívat své pravomoci z nějakých ješitných důvodů, ale spolucestující by si současně měli uvědomit, že zdůvodnit si výzvu k prokázání jejich totožnosti při zastavení vozidla, jehož řidič je podezřelý ze spáchání přestupku, není z hlediska zákona o Policii České republiky pro policisty složité a jakýkoliv odpor k primární výzvě pak už jen přidává na straně policistů víc a víc možností, jak si takového spolucestujícího „podat“.
Tomáš Beran
Přidejte odpověď