Dovolím si navázat na svoje články o přednosti v jízdě na kruhových objezdech, a to čerstvou zkušeností a pozorováním ze zahraničí, jakkoli to nebude přímo o kruhových objezdech, ale o klasických křižovatkách.
Byl jsem teď na dovolené u našich jižních sousedů, tj. v Rakousku, a na několika křižovatkách (jednalo se spíš o nižší třídy silnic) jsem byl jednoznačně na pochybách, kdo má přednost. Jel jsem totiž několikrát po „hlavní“, tj. po komunikaci, která svým dopravním významem zjevně převyšovala komunikace, které se na ní napojovaly, ale přesto tato komunikace nebyla označena značkou ji označující za hlavní.
Opatrně jsem tedy brzdil, abych pouštěl zprava, ale místní z „vedlejších“ naopak pouštěli mne. Když jsem si ta místa prohlédnul opakovaně, zjistil jsem, že ze svých směrů mají značky určující, že mají dát přednost (trojúhelníky nebo stopky), ale na mojí komunikaci nebylo nic. Takových míst pak v dané lokalitě bylo víc, z čehož jsem usoudil, že to není ojedinělý omyl, ale dopravně-inženýrský záměr.
Pamatuji si podobný přístup i v severní Itálii a musím tedy za sebe říct, že pokud je takové dopravní řešení záměrem, případně snad dokonce pravidlem, přijde mi velmi matoucí. Pokud totiž nemám silnici označenou značkami určujícími přednost, dávám přednost zprava.
Nemohu a ani nejsem povinen sledovat značky, na které nevidím a které nejsou určeny mému směru, ani z nich nemohu dovozovat oprávnění pro sebe. Nemám značku, tak musím dávat přednost zprava. Jestli v Rakousku mají za to, že mám sledovat značky, na které ani nevidím a neznám tedy jejich obsah, pak mi to nepřijde jako rozumné, přehledné a předvídatelné řešení.
Neznám sice tamní dopravní předpisy, ale dost by mne zajímalo, jak se řeší dopravní nehody v takovém případě, kdy vlastně oba porušují předpisy, protože jeden nedává přednost zprava a druhý nedává přednost podle značky (viz debata nad identickou situací na našich kruhových objezdech). Jestli je ale takové dopravní značení postaveno na logice, že všichni koukají na značky těch ostatních (to ale vůbec neřeší to, že na ně fakticky nevidí; vidí maximálně tvar značky z druhé strany, ale ne to, co na značce je), pak důsledky takového přístupu nemohu považovat za vhodně zvolené, protože je to zbytečně matoucí. Zrovna přednost v jízdě osobně považuji za jedno ze základních pravidel, a pokud to někdo myslí s bezpečností provozu vážně, čekal bych v tomto ohledu jednoznačnější řešení vylučující pochyby o přednosti v jízdě danou křižovatkou místo spekulování nad tím, jestli tam ten druhý opravdu má trojúhelník nebo stopku (což skončí akorát nehodami typu „já myslel…“). A jestli je to tak skutečně myšleno, pak je to stejně právně bezpředmětné, protože to, že vidím na značku toho druhého, mne nezbavuje mojí vlastní povinnosti dát přednost, pokud ji dle pravidel dát mám (a v tomto případě tu povinnost jasně mám).
Tomáš Beran
Přidejte odpověď